Založiť webovú stránku alebo eShop

Ficus carica figovník

Úvod

S týmto opadavým krom alebo stromom, ktorý rastie v oblasti Čierneho a Stredozemného mora, môžeme sa stretnúť v záhradkách aj u nás. Rastie na teplejších, chránených svahoch orientovaných na juh. V plazivej forme alebo pritlačený k južnej strane domu a v zime aspoň čiastočne chránený, v južných oblastiach, nielen prežije naše zimy, ale aj kvitne a rodí. V bytoch, oranžériách a v skleníkoch ho môžeme pestovať v celej republike.
Botanicky patrí do rodu Ficus, do ktorého zaraďujeme aj okrasné rastliny známe ako fikusy. Po poranení ronia lepkavú mliečnu tekutinu - latex. Pochádza z Malej Ázie. Figovník patrí do rodu Ficus, čelaď Moraceae (murušovníkovitý). Pozná sa viac ako 650 odrôd, ktoré rastú najmä v Polynézii.

Prostredie

Vzhľadom na výživnú hodnotu plodov - fíg (vysoký obsah cukrov, bielkovín a vitamínov) sa figovník zo svojej pravlasti v južnej Ázii rozšíril do mnohých subtropických oblastí. Je to jednodomá alebo dvojdomá rastlina, čo znamená, že na jednej rastline sú piestikové kvety, na druhej tyčinkové, prípadne obidva druhy kvetov sú na 1 rastline. Má však pomerne komplikované opeľovacie pomery. Opelenie piestikových kvetov totiž zaobstaráva hmyz, ktorý u nás nežije. Preto si na pestovanie vyberáme také druhy, ktorých plody sa vytvárajú bez opelenia - partenokarpicky. Plody sú guľovité až hruškovité, od fialovočiernej až po žltú farbu.

Do tejto skupiny patria kultivary:


"Kadota" - veľmi rodivý kultivar, poskytuje dve úrody do roka. Plody vytvára opelením aj bez opelenia. Tie plody, ktoré však vznikli po opelení, sú väčšie a chutnejšie. "Biely jadranský" - má podobné vlastnosti ako predchádzajúci. Ďalej sa pestujú "Datlový", "Sočský", "Krymský" a iné.Figovník je opadavý ker alebo strom, ktorý v domovine dorastá až do 15 metrov. Po narušení kôry z rastliny vyteká biely latex. Figovníky sa taktiež dajú pestovať u nás buď v nádobách alebo vysadené vo voľnej pôde. Figovníky pestované vo voľnej pôde nemajú nejaké obzvláštne nároky okrem zimnej ochrany v prvých rokoch. Figovníky pestované v nádobách sú už trochu náročnejšie, ale aj tak sa  figovníky zaraďujú medzi odolnejšie subtropické rastliny.

Pestovanie vo voľnej pôde:

Figovníkom, ktoré vysádzame von vyberieme čo najteplejšie a na juh orientované stanovisko. Snažíme sa zabezpečiť, aby nestál v prievane, ale aby bol vysadený v závetrí. Vysádzame aspoň dvojročné rastlinky, lebo menšie by hneď prvú zimu nemuseli prežiť. Môžme kľudne vysadiť tak, že figovník zapustíme aj o 20 cm nižšie ako keď bol pestovaný v nádobe. Volíme pôdu, ktorá ma dostatok živín, aj keď sa hovorí, že figovníky sú nenáročné na pôdu. Ja uprednostňujem pôdu vzdušnú a priepustnú a naspodok nevynechávam drenáž. Na zimu rastlinky čiastočne chránime a to prikrytím textíliou. Ja však uprednostňujem to, že rastlinku zostrihám, obkolesím pletivom, vypchám slamou a nakoniec ešte pokryjem fóliou. Ak by sa aj náhodou stalo, že by rastline omrzli konáriky stačí ich zrezať a rastlina na jar opäť vyženie nové výhonky. Staršie rastliny ani netreba chrániť, pretože tie prežijú aj bez ochrany.

Pestovanie v nádobe

Keď sa rozhodneme pestovať figovník v nádobe, musíme počítať s tým, že budeme potrebovať čoraz väčšiu a väčšiu nádobu, a teda aj dostatočný priestor, pretože veľmi bujne rastie. Prvých päť rokov ho presádzame každý rok. S koreňovým balom pritom zaobchádzame veľmi opatrne, aby sme nepoškodili korene. Nikdy však nepresádzame v období vegetačného pokoja. Pôda by mala byť zmesou listovky a bežného substrátu s prídavkom suchého slepačieho trusu a piesku. Staršie rastliny stačí presadiť každé tri alebo štyri roky, pričom časť koreňov po obvode odrežeme, dosypeme čerstvý substrát a zasadíme do pôvodnej nádoby. V zime rastlinu umiestnime v chladnej miestnosti s teplotou 6-8 °C. Zalejeme len párkrát za zimu. Na jar, v polovici marca, ju prenesieme do miestnosti s teplotou asi 16 °C a polievame častejšie, najlepšie odstátou vodou. Keď začne pučať, tak aj prihnojujeme, v období rastu každých štrnásť dní. V apríli už rastlinu počas dňa môžeme vyložiť von, a to na chránené miesto do polotieňa. Až po otužení ju umiestnime na slnečnom mieste. Keď máme istotu, že cez noc nehrozia mrazíky, môžeme ju nechať vonku aj cez noc. Vhodné je zapustiť celú nádobu do zeme, aby sa neprehrievali korene.

Rozmnožovanie:

Figovníky sa najčastejšie rozmnožujú odrezkami alebo potápaním. Odrezky sa odoberajú z plodiacej rastliny skoro na jar.

Výsledok: substrát bez použití čohokoľvek - úspešnost cez 95%
               substrát a stimulátor - úspešnost ani ne 50%
               perlit - okolo 70%
               perlit so stimulátorom - slabých 30%
               voda - 60%
               voda s hypermanganom - 65%

Ja používam buď substrát alebo čistý perlit. Hotové odrezky, ktoré majú aspoň 4 očká napicháme do substrátu tak, aby boli dve očká v substráte a dve vytŕčali. Odrezkom zabezpečíme skleníkový efekt tak, že odrezky prekryjeme fóliou alebo ich umiestnime do minipareniska. Odrezky by mali do dvoch až troch mesiacov zakoreniť. Rozmnožovanie potápaním je metóda, ktorá má za úlohu čo najrýchlejšie získať plodnú rastlinu. Výhonok dlhý aspoň 20 cm sa ohne tak ,aby sme ho mohli ukotviť v pôde pomocou drátu. Mal by zakoreniť a ustrihnutím novej rastliny od matkinej dostaneme rýchlo robustnú a plodnú rastlinu.

Návod na Množenie :  Nasledujúci článok bol skopírovaný. Týmto sa chcem tiež poďakovať  pánovi alebo paní ktorý tento návod uverejnili na web, pridal som ho sem preto že, je napísaný bezchybne aj keď v češtine... a poskytuje vynikajúce rady či už pre pestovateľov alebo začiatočníkov.

Fíkovníky se množí velice jednoduše, neboť poměrně snadno zakořeňují. Existuje několik metod přičemž jednou z nejspolehlivějších je kopčení, kterou se zde ale nebudeme zabývat, neboť je určena jen pro větší rostliny, které již máme na zahradě, nebo v kontejneru. Její výhodou je, že získáváme brzy velkou a silnou rostlinu po pár měsících. Nyní se ale zaměříme na nejrozšířenější způsob a tím je řízkování, přičemž tuto metodu aplikujeme vždy za použití zimních nebo letních řízků. V našich podmínkách je lepší použít ty zimní.

Nejprve odstřihneme řízek velikosti 7 - 15cm o tloušťce tužky, nebo prstu. Nejlepší jsou ty co obsahují spodní část z loňského dřeva. V případě množení více druhů odrůd je dobré označit každý viditelně permanentním popisovačem odolným vůči pobytu ve vlhkém prostředí, aby nedošlo k nechtěným záměnám. Poté je namočte do nějakého slabšího fungicidního roztoku typu Previcur na 30-60 sekund a opláchněte je pod tekoucí vodou. Nakonec je obalte vlhkým, nikoli však mokrým papírem, nebo novinami a uzavřete do zip-lock igelitového sáčku.

 

Nyní přichází na řadu stratifikace. Tuto provádíme tak, že se budeme snažit řízky uchovávat v teplotě kolem 1-4C v lednici po dobu minimálně 30 dní. Tímto způsobem je můžeme skladovat i rok. Snažte se ale, aby se na nich neobjevila plíseň a pokud se tak stane okamžitě ji odstraňte a ošetřete opět fungicidním roztokem. Některé odrůdy jako Alma, Brunswick.

 

Kadota nebo LSU Purple potřebují jen 30 dní stratifikace. Jiné jako Celeste a Brown Turkey potřebují nejméně 60 dnů, lepe však 90. Dejte si pozor, aby v ledničce nezmrzly a teplota zde byla mírně nad nulou. Teploty pod bodem mrazu by vytáhly veškerou vlhkost z řízku a tyto by byly okamžitě znehodnoceny. Ideální pozicí je spodní část chladničky, která je určena na přechovávání zeleniny. V našem případě bych doporučil stratifikovat zhruba do dubna.

Po 30-90 dnech začneme řízky zakořeňovat v kontejnerech. K zakořeňování můžeme použít čiré plastové PET láhve, případně průhledné půllitrové plastové kelímky ve kterých můžeme sledovat jak jednotlivé řízky prosperují a jaký vytvářejí kořenový systém. Ideální PET lahví je dle mých zkušeností 1.5l láhev od Nestea čaje ze které odstřihneme nůžkami horní část a ve spodní části nejlépe rozehřátou mikro pájkou uděláme několik dírek pro odtok přebytečné vody. Nyní je nutné připravit směs pro zakořeňování, kde použijeme mix mleté rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Důležité je, aby byla tato směs velice kompaktní. Jakmile bude připravena, naplníme jí připravené láhve.

 

Do takto připravených nádob vkládáme řízek 1/2 až 3/4 hluboko. Připravené a zasazené řízky i s láhvemi vložíme do nádoby naplněné vodou a necháme je v ní stát přes noc, aby se dostatečně nasákly. Druhý den nádoby umístíme na velice světlé, ale ne slunečné místo. Okolní teplota by se měla pohybovat ideálně kolem 21C. Pokud nemůžete udržet takovouto, nebo vyšší teplotu je nutné použít alespoň spodní přitápění, aby substrát dosahoval této teploty. Horní část překryjeme nějakým izolačním materiálem jako například nějaký pevnější, čirý igelitový sáček, aby bylo možné udržovat vyšší vzdušnou vlhkost. V přápadě použití plastových kelímků, je vhodne umístit na horní část druhý kelímek s alespoň jednou dírou pro

odpar nadměrné vlhkosti. Tento kryt by se nemněl dotýkat řízku.

Pokud budou tyto podmínky dodrženy, mněl by řízek poměrně brzy prokořeňovat samozřejmě v závislosti na druhu použité odrůdy. Nezavlažujte substrát do doby, než bude poměrně suchý. Občas vyzkoušejte láhev potěžkat a pokud je velice lehká je čas na závlahu, kterou můžeme opět vyřešit postavením nádob do vody přes noc, nebo zaléváním do podmisky. Jakmile se objeví první malé lístky, sejmeme opatrně horní kryt a budeme se snažit rostlinu přivykat na sušší vzduch. Listy ještě neznamenají, že řízek kvalitně zakořenil. Stav kořenového systému můžeme lehce kontrolovat, neboť je láhev průhledná. V žádném případě nepřihnojujeme a počkáme až rostlina vytvoří bohatý kořenový systém, teprve potom přesazujeme do klasického pěstebního substrátu. Buďto můžeme použít klasický zahradní, ale ideální je směs kompostované země vylehčené perlitem (7 dílů), čisté rašeliny (3 díly), ostrého písku (3 díly) a drceného dolomitického vápence.

Figovník môžeme rozmnožovať generatívne semenom a vegetatívne odrezkami. Semená ľahko získame z dovezených sušených plodov alebo z čerstvých plodov určených na priamy konzum. Nie je isté, či potomstvo bude mať vlastnosti, ktoré by sme si želali. Vo vode semená dobre premyjeme, aby sme z nich odstránili dužinu, potom ich necháme obschnúť a skoro na jar ich sejeme do pripravenej rozmnožovne.
Figovník sa dobre rozmnožuje odrezkami. V predjarí, keď ešte nevypučali nové listy, odoberieme z jednoročného dreva osvedčeného kultivaru asi 0,1 m dlhé a vyzreté odrezky, ktoré napicháme do ľahkého substrátu alebo premytého piesku. Na rozmnožovanie je vhodná debnička asi do polovice naplnená substrátom a prikrytá sklom. Pri teplote asi 25°C a pravidelnej zálievke odstátou vodou sa odrezky asi za mesiac zakorenia. Potom odrezky presadíme do črepníkov s priemerom 0,1 m do vhodného substrátu.
Konáre môžeme odrezať aj po opadaní lístia na jeseň. Cez zimu ich uchováme napichané do vlhkého piesku v bezmrazovej miestnosti, alebo zohrobľované v pôde. Z týchto konárov režeme potom na jar 200 - 300 mm odrezky, ktoré zakoreňujeme v debničke alebo priamo na záhone v záhrade. Zapicháme ich do pôdy tak, aby im nad pôdu vyčnieval len 20 mm vrchol. Ak majú dostatok vlahy a počasie je teplé, dobre sa zakoreňujú. Zakorenené odrezky, ktorým sa cez leto vytvorili výhonky, na jeseň presadíme na trvalé stanovište, alebo ak budeme figovníky pestovať v nádobách, tak do nádob. Menšie dvojčlánkové odrezky môžeme zakoreňovať aj v piesku v črepníku, ktoré napicháme do polovice a črepník zakryjeme sklom.
Staršie rastliny, ktoré vytvárajú odnože, môžeme rozmnožovať aj zakorenenými odnožami. Tieto oddeľujeme od materskej rastliny na jeseň, po opadaní lístia, alebo na jar pred pučaním. Odnože s koreňmi ktoré sme oddelele na jeseň, zasadíme do dobrej zeminy do črepníka a v bezmrazovej miestnosti prezimujeme. Cez zimu potrebujú len málo vody. Na jar odobraté odnože môžeme priamo zasadiť na trvalé miesto, dobre ich zalejeme a prihrnieme na 150 mm zeminou. Odnože zasadené do črepníkov v prvých týždňoch umiestnime na chránenom, zatienenom a vlhkom mieste.

Rez:

Růst regulujeme do výšky 1.5 až 3 metry vysoko pravidelným řezem jak výhonů tak kořenového systému. Je možné použít tzv. "evropskou metodu" střihu kontejnerovaných rostlin, při které se taktéž redukuje nadměrné rozrůstaní kořenů. Já tuto metodu doporučuji použít i pro fíkovníky pěstované ve volné půdě, neboť se budou lépe chránit v zimním období a budou sílit. Podívejme se nyní jak na to.

Prvním rokem začneme zakořeněný řízek pěstovat v 3 litrovém kontejneru a jakmile rostlina dojde na konci vegetačního období k dormanci, zakrátíme jí zpět až za třetí očko. Druhým rokem přesadíme rostlinu do 5 litrového kontejneru a opět na konci vegetačního období zakrátíme nejlépe pouze tři větve za třetím očkem s tím, že případné další odstraníme úplně. Třetím rokem přesazujeme do 10 litrového kontejneru a stříháme již všechny nové výhony na postranních větvích na 2-3 očka jak je možné vidět na ilustračním nákresu výše.

Čtvrtý a následující rok přesadíme rostlinu do 15 litrového kontejneru a postupujeme stejným způsobem dále, kdy se budeme snažit eliminovat dlouhé výhony a začneme rostlinu tvarovat podle našich představ. Jak jsme si již řekli, fíkovník stříháme vždy, když se již nachází v dormanci po opadu všech listů. Nestříhané rostliny se stávají během chvíle příliš křovinatými s mnoha tenkými větvemi produkujícími malé plody. Proto jednoduše prostříhávejte přehuštěné oblasti a eliminujte křížení větví.


Hodně domácích pěstitelů zapěstovává své rostliny do přirozené keřovité podoby, neboť tato umožňuje lepší ochranu na zimu a lépe regeneruje z případných mrazových poškození. V takovém případě postupujeme tak jak je popisováno výše s tím, že se ze začatku snažíme vytvořit pouze 3-5 kmenů, které si v budoucnu nebudou navzájem příliš překážet, neboť se musíme snažit, aby byla rostlina vzdušná a ke každé větvi se dostalo maximum slunce.

Tento článok napísal Flax, týmto mu ďakujem za povolenie umiestniť ho na moju stránku.

 

Najznámejšie odrody:

Odroda English Brown Turkey:

 Odroda Becane:

 Odroda Hardy Chicago:

 Odroda Marseilles:

O chutných plodoch

V domovine z jednej rastliny zberajú úrodu trikrát za rok, u nás obyčajne len raz, a to koncom leta až začiatkom jesene. Guľaté alebo hruškovité figy vyrastajú v pazuchách listov. Šupka je tenká a má buď zelenú, žltú, alebo tmavofialovú farbu. Dužina môže byť biela, fialová, červená alebo čierna a obsahuje množstvo malých semienok. Je sladká a šťavnatá. Čerstvé figy vydržia v chladničke maximálne dva dni, veľmi rýchlo sa na nich tvorí pleseň. Obsahujú až 82 % vody, 12 až 23 % cukrov, 1,4 % bielkovín. Okrem vitamínu C obsahujú vitamíny skupiny B a minerály, najmä draslík, vápnik, horčík, fosfor, železo a zinok. Sušením sa všetky látky skoncentrujú, teda aj obsah cukru sa zvýši na 50 i viac percent. Dajú sa aj dlhodobo skladovať. Pôsobia pri srdcovo-cievnych ochoreniach, málokrvnosti, únave, ako močopudný prostriedok i prostriedok proti zápche. Odvar fíg v mlieku sa používa na liečbu kašľa, bolestí v hrdle, pri angíne a presilených hlasivkách.



 

TOPlist